Byl jednou jeden tatínek, který odmala strašně rád fotil. A ten tatínek měl holčičku, která tak dlouho pozorovala tatínka, co to vyvádí s těmi kouzelnými krabičkami, až jednoho dne jednu takovou krabičku vzala do ruky. Zahřmělo, zablesklo se, a od té chvíle už tu krabičku nedala z ruky ani ta holčička…

Zní to jako pohádka, ale je to tak. Už pár let tvoříme, táta Jirka a dcera Kačka, docela dobrou dvojku. Zajímají nás stejné nebo aspoň hodně podobné náměty, dohadujeme se nad teorií i praxí, a musím přiznat, že Kačka už v lecčem tatínka přerostla. Aby ne, když fotografií vystudovala na vyšší odborné škole…

A tak se touláme po zemích českých i moravských a slezských, společně nebo každý zvlášť, a hrajeme spolu takovou tichou hru kdo líp. A je nám přitom strašně príma. Možná je to z našich fotek znát. Posuďte sami. Je to prostě děsně fajn, když jablko nepadne daleko od stromu.

Kačka si k focení ještě přibrala různé kreativní tvoření. Opět se vrátila k letním táborů, i když tentokrát už jako vedoucí. Více se dočtete v podrobnějším profilu.

Jirka na svém profilu neustále pracuje 🙂

A naší Tyggi znáte? V létě 2017 si navíc brácha přivezl z tábora kotě… bratrance Tipa. No řekněte, vždyť musí být z jedný rodiny!