© Jirka

Jiří Esser

*1962, Praha

První „krabičku na obrázky“ drží v ruce, když je mu šest let. Pohled na matnici strýčkovy Flexarety se mu zjevně stává osudným. Krátce nato mu maminka kupuje k narozeninám jeho první fotoaparát a tak ho přivádí ke koníčku na celý život. Plastová Corina s panáčkem, skupinkou a stromečky mu učaruje. U babičky na zahradě fotí členy rodiny i svou oblíbenou slepici…

O pár let později přichází první serióznější přístroj – dvouoká zrcadlovka Ljubitěl se podobá osudné Flexaretě… Témata k focení si ještě nevybírá, fotí všechno kolem sebe, ale největší zastoupení mají záběry z toulek po Praze.

S přechodem na střední školu přichází i přechod na jednookou zrcadlovku. Fotografování se stává vážným koníčkem. Výbava se rozrůstá o širokoúhlý objektiv i teleobjektiv, nesmí chybět filtry, blesk, stativ… Po návratu z vojny dochází konečně i na vlastní temnou komoru. Na fotografiích se čím dál víc objevují zvířata a příroda. Přichází krátké období barevného filmu, vzápětí vystřídané poměrně dlouhým „diapozitivním“ obdobím.

S příchodem potomstva se na nějakou dobu stává hlavním tématem focení dětí. Mění se i technika, zrcadlovka putuje na čas za svými předchůdci do skříně (kromě Coriny všechny své fotoaparáty s nostalgií schovává) a v brašně se objevuje kompaktní automat. Nějaký čas je automatikou okouzlen, ale záhy cítí, že to není ono. A pomalu začíná pokukovat po digitálním přístroji.

Z ultrazoomu Olympus 750 se na šest let stává jeho druhé já. Malý přístroj je neustále po ruce buď v batohu, nebo v brašničce na opasku. Digitální svoboda „nelitovat políčka“ přináší snad nejoblíbenější téma: situační humor a kouzlo nechtěného podle jeho velkého vzoru, fotografa Františka Dostála. Život v ulicích Prahy je vděčným objektem… A taky zvířátka, která doma nemohou chybět. Mezitím mu dorůstá fotografický parťák i soupeř k „měření sil“. Dcera Katka studuje fotografii a záhy jej přivádí k dalšímu tématu – k focení  folkové muziky. To si samozřejmě žádá serióznější vybavení. Z „Olíka“ se stává doplňkový přístroj a jako číslo jedna se v brašně objevuje Nikon D90. S ním a s hromadou dalšího vybavení vyráží teď do ulic za zajímavými situacemi, do přírody za zvířátky, a hlavně do klubů nebo na festivaly za muzikou.

Podívejte se, jak vypadají výsledky…

Jak vznikají mé fotky

Krajiny a zátiší

Mít tak křídla a vrtuli

 

Sdílejte s námi