Den devatenáctý 18/5 – Odjezd

 

Tyggi: Fakt musíš?

Amélie: Fakt. A já se i docela těším. Ale neboj, ségra, bylo to tu prďácký a určitě zas přijedu! Packu na to!

 

Když přijela Jája s Michalem, Amélie je radostně přivítala. Tyggi se držela trochu zpátky, přestože návštěvy obecně miluje. Zřejmě v ní bojoval smutek z rozchodu s radostí, že si konečně opravdu

pořádně odpočine. Takže se holky rozloučily a Tyggi se šla dospat. 🙂

 

 

---

 

 

Den osmnáctý 17/5 – Depka?

 

Dneska jsme od rána nějaké smutné. Možná tušíme, že se „prázdniny“ chýlí ke konci – dneska by přece Amíšek měl jet domů…

Nebo že  by předtucha hokeje? Každopádně tu obě bloudí jak bezduch s nepřítomnem. 🙂 Až v podvečer dobrá zpráva: máme ještě jeden den, domů se jede až zítra!!!!!!

 

---

 

Den sedmnáctý 16/5 – Kočky, do toho!

 

Tyggi: Ségra, dneska máme Kanadu!

Amélie: Ségra, já se tak těším!

 

Od rána trénují osobní souboje. Pravidly se nezdržují – legendární sudí Kompala by je už dávno poslal pod sprchu…

😀

 

---

 

 

Den šestnáctý 15/5 – zklamání…

 

Tyggi (na okně): Poštááá, poštáááá!!!!! A jakej velikej balík!!!!!

Amélie: Uhni, já chci taky vidět! Fakt, a jde k nám!!!! Honem ke dveřím!

…

Amélie: Tak Jirko, dělej, nezdržuj! Rozbaluj!

Tyggi: Čichám zradu. Vůbec to nevoní!

…

Amélie: Už to bude! No teda… Co to má být? Nějaký papíry, krabičky… To není jídlo?

Jirka: Není všechno pro vás, kočky. Tohle je můj balík.

Tyggi: Tsss… Tak si to strč někam. Pojď, ségra, nebudeme mu dělat křeny. Jdem na balkon.

Amélie: Ti drbe, ne? Necítíš tu kosu venku?

Tyggi: Psssst! Chvilku to vydrž, ať neztratíme fazonu…

 

Odešly středem.  😈

 

---

 

Den patnáctý 14/5 – nedovolené bránění ve hře

 

Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr…..

Amélie: Vstávej, někdo zvoní! Makej!

Tyggi: Jisti dveře, zastavím Jirku!

Amélie: Rozkaz! Letím do předsíně!

Tyggi: Ahoj, Jirko! Jak se máš?

Jirka: Než jsi mi podrazila nohy, docela to šlo…

Amélie: Dobrej hit, ségra!

Tyggi: Akorát nevím, kdo otevře, když jde Jirka na střídačku…  😕

Amélie: No a co, stejně žádnej balíček nečekáme. Ale dá nám teď oběd?

Tyggi: To víš, že dá. On je měkkej. Koukni, jak ho zmáknu. Jedno voko, druhý voko, otřít o nohu, mňaůůůůůůůůů……  😀

 

No a pokračování viz včerejší video  😳

 

Podvečerní relax, nabrat síly na hokej

 

Večer byl hokej, tak jsme taky fandily…..

 

 

---

 

Den čtrnáctý 13/5 – papačka

A+T: Už jste o nás viděli skoro všechno. Tak se ještě podívejte, jak umíme způsobně „stolovat“…

 

---

 

Den třináctý 12/5 – Třináctý nešťastný je den, nelez, kočičko, z košíku ven…

 

A+T: Tak jsme to prostě prospaly  😆

 

---

 

Den dvanáctý 11/5 – vaříme…

Ráno to vypadalo, že se nebude nic dít. Všichni vypadli, takže pohoda, klídek. Ale přišel Jirka a začal vyndavat z tašky dobroty…

Tyggi: Hele, vidíš to?

Amélie: Vidím. Piščanec. Ale nějakej bledej. Aspoň, že je velkej.

Tyggi: Pojď taky nahoru na linku. Tady je líp vidět!

Jirka: Jděte pryč!

A+B: Tůdle!!!!!!

Jirka: – cenzurováno –

Amélie: Proč ho zavřel do tý krabice?

Tyggi: Vydrž, to znám, to je remoska. Pojď spát, máme hodinu čas, než to upeče. Syrový to nežeru…

Amélie: Dám na tebe. Kam jdem? Bedna, nebo balkon?

Tyggi: Uáááááá, to je jedno. Jirko, až to bude hotové, zavolej!

Chrrrr……….

 

Amélie: Tohle je dobrej pelíšek! 

 

---

 

Den jedenáctý 10/5 – v neděli se nic nedělá, tak co byste chtěli?  😆 

Ale sestra mě učila chodit dvířkama, už mi to skoro jde….

 

A večer jsme u hokeje vyráběly placičky.  Placičky se prý vyměňují za granulky. Tak tomu nerozumím….

---

 

Den desátý 9/5 – sobotěnka!

 

Jééé, šňůrka, háčkujeme!

---

 

 

Den devátý 8/5 – dvojčata

 

Trochu jsme to rozpohybovaly…  😆

---

Den osmý 7/5 – Nutí nás dojídat

 

Poledne, čas odběru stravy…

Tyggi: Vidíš to, co já?

Amélie: Vidím. Děs běs.

Tyggi: Taky se ti scvrkla miska?

Amélie: To spíš vypadá jako přídělový systém. Nebo zchudli…

 

Ba ne, milé čičinky. To jenom Kačka přišla na to, jak vás donutit dojídat a neflákat to. To vaše heslo O jídlo žebrej každou hodinu a pak si jen 2x zobni jsme prokoukli  😆

---

 

Den sedmý 6/5- samá voda

 

Venku je tak nějak moc vody.

Amélie: Vstávej, něco se děje!

Tyggi: Zalehni, to je jen déšť…

Amélie: Ale Honza je taky doma! Super!

Tyggi: Ježiši, spi, ty akční hrdino…

A tak prospaly den. Vynahradily si to večer domácím hokejem: buch, bác, bum, bodyček dveřím, krosček na Tyggi, podražení Amélie, dvě minuty za sporákem, paní krysa vyloučena do konce zápasu, o přestávce selský jogurt na střídačce. Ale mají vlastní pravidla – celý zápas v jejich podání byly jedny velké samostatné nájezdy 🙂

---

 

Den šestý 5/5- co teď?

Nuda. Všichni pryč. Oběd až v 15.30? Jakože cože??! To je den. Ani hokej dneska není.

 

 

---

Den pátý 4/5- strašidlo z ČM

A vstávat. Je ráno!

Amélie: Kam všichni zmizeli?

Tyggi: Je pondělí, troubo

Amélie: A?

Tyggi: do práce ne? Zalehni, to chce klídek 🙂

Amélie: a kdo nás nakrmí? Jé, Jirka! Oběd bude. Já věděla, že on by nás tu nenechal. Mňamky….ahhhhh…pryyyyč.

Zbytek dne trávila Amélie za sporákem. Večer se ztratila i Tyggi. Vlezla za ní, jenomže….asi není tak obratná jako Amíš a neuměla se za skříní otočit. Takže jsem lovila kočko zpoza skříně. Trubka.

 

---

---

Den čtvrtý 3/5- nedělenka

Tyggi: Ráno jsem se šla tulánkovat ke Kátě….sestra asi neumí chodit kočičíma dvířkama. Smutně kňápala za dveřma. Snažila jsem se jí to ukázat, ale nějak to nebere. Po snídani jsem se těšila na svůj obvyklý nedělenkový program…nicnedělání. Jen jídlo a spánek. Ale ona je tak hrozně akční! Nechápe, že v neděli se nic nedělá. Furt někam lítá. A zas po mě dojížděla oběd z mojí mističky! A pak mě zas vyzvala na souboj. Ach jo, to je nedělenka. Já chci spáááát!

Amélie: Juchů, dvojnožci už jsou vzhůru. Tak co bude? Co budem dělat? Kam půjdem? Budeme si hrát? Jee…obídek, mmmmm. A ve dvou mističkách, paráda.

Tyggi: Konečně spánek. A nech mě. Je neděle!

Amélie: Zvonek? Kdo jde? Děti!!!! Jeee…ještě mě podrbej, jůůů…. Týggo, pojď sem!

Tyggi přišla a Amélie jí olizovala za krkem. To jsem ještě nezažila.

 

Amélie: A když teda spinkat, tak tulánkovat!

(omluvte zhoršenou kvalitu fotografie způsobenou překvapením fotografa)

---

 

Den třetí 2/5- takže se uklidníme!

K: No sláva…..ráno je to v obýváku sice jako po výbuchu, ale už jsou kamarádky. Asi spaly zachumlaný v ubruse, který si stáhly pod stůl. Mršky.

A+T: Oběd mňamky! A jak krásně kultivovaně papáme vedle sebe 🙂 Po obědě šlofíček a pak se opět probudil náš vnitřní ninja! Boj! Boj! Boj! Večer hokej a pak nás dvounožec normálně zavřel v předsíni. Že bysme obývák zbořily. Tsss.

---

Den druhý 1/5- průzkum.

Tyggi: Noc byla klidná. Raději jsem si schrupla na Hugovi. Sestra spala s paní Krysou v bedýnce. Amélie asi nezná šantu, byla z ní celá paf. Ale po obědě se naštěstí zklidnila a mohla jsem si v klidu dát šlofíčka na skřínce. Potřebovala jsem se dospat, večer bude hokej.

Amélie: Ty brďo…nějakej voňavej tygřík! Ten je. Toho beru! Odpo trošku spánku a pak zase honička. To to lítá. Počkej v noci!

 

---

Den první 30/4 – aneb jak je mi blaze za ledničkou.

Amélie: Tak jsem zase na Čerňáku. Trochu jsem to očíhla a vše je při starém. Na uvítanou jsem dostala tyčinku. Chvíli jsem zkoumala, co to je, ale pak jsem si vzpomněla! Mńamky! Zbytek odpoledne jsem trávila za ledničkou. Tam mám klid. Sestra na mě číhala ve dveřích do kuchyně a myslela si, že jí nevidím. Tak na sebe syčíme. Otráveně se odešla slunit na Huga. Ale za chvíli asi přijde hlad, tak uvidíme, jak se večer vyvine. Jsem ale v klidu. Bedýnku mám, paní krysu mám, mističky mám…ono to půjde.

Jelikož jsem holka, musím zkusit, co tu má teta za novou kosmetiku. Abych byla kočka!

---