Mám ráda to období, kdy se stanoví téma a začnu procházet nejrůznější inspiraci. Má závislost na Pinterestu se tak plně projeví. Dřív to bylo hodně o rešerši v knihách a návštěvy knihoven. Nyní je to o procházení internetových zdrojů. Knížky ale přijdou na řadu též, to zase ne že ne. Jen nejsou hlavním zdrojem. O letošních přípravách jsem již něco naznačila, ale protože děti jsou teď na louce, už jim nezkazím překvapení, kdyby to tu vypátrali a můžu vám postupně představit, co letos vzniklo. Začnu zvířetem. Je to býk, nebo vůl. To není úplně jisté. Prostě zvíře, které čtvrt roku postupně vznikalo v mém pokojíčkovém ateliéru.
Téma tábora byl divoký západ – LT poslední kovboj. Takže když člověk začne pátrat a sepisovat si klíčová slova, býk tam nesmí chybět. A jsem maximalista, to už asi tušíte. Navíc se snažím trumfnout Kájovu loď a vysílací věž.
Vždy máme nějakou stěžejní rekvizitu, která je středobodem hry. Tou se stal totem. O něm bude určitě řeč. A pak je řada menších rekvizit k jednotlivým programům a no a výzdoba tábořiště jako takového. Hlavním táborovým prostorem je hangár, jídelna a její nejbližší okolí. Vloni se proměnila v hrad, tvrz, letos byla útočištěm v poušti. Oáza mezi kaktusy a divokou zvěří, se silnou indiánskou symbolikou. Kdo by se netěšil na krocení divokého býka! Takže v téměř životní velikosti.
A začala jsem od hlavy. Vytvořila jsem si pomocí párty balonku formu a tu vyplnila izolační pěnou.
Začala jsem klasicky svou oblíbenou technikou – noviny, papírové utěrky, Herkules ředěný s vodou nebo tapetové lepidlo. Celý balonek jsem takto postupně obalila hned několika vrstvami. Nebyla jsem si jistá, jaký tlak na formu pak montážní pěna vytvoří a tak jsem raději vložila i pruhy perlinky, která nám zbyla po rekonstrukci koupelny. Opět jsem jí připevnila vrstvami novin a papíru. Z vrchu vše ještě vzala vrstvou samotného Herkulesu. K přichycení perlinky si můžete pomoci papírovou lepenkou nebo maskovací páskou.
Až vše pořádně zaschne, zbavíme se balonku. Obyčejně ho propíchneme. Od formy se krásně odloupnul, ale i kdyby tam zůstal někde nalepený, tak nám to nevadí. A na řadu přichází montážní pěna. Já volila takovou, aby se hodně nafoukla. Jiné její vlastnosti mne moc nezajímaly. Bylo třeba naplnit i rohy, takže jsem si do nich udělala ještě otvory navíc. Formu nesmíte naplnit celou, pěna se rozpíná.
Když pěna pořádně zatuhne, můžeme případný přebytek ořezat. No a můžeme se pustit do lepení doplňků – oči, čumák, uši a nakonec ofinka a další části srsti. Já používám nejrůznější materiály a jejich odřezky. Zbytky kůže, moosegummi, stará karimatka. Lepím pomocí tavné pistole nebo nastřelovačky/sponkovačky. Pomocí tavné pistole můžeme dodělat například zorničky nebo jiné struktury.
Na srst jsem použila stará klubka vlny z rozebraných starých svetrů. Míchala jsme různé barvy a různé tloušťky, protože bylo jasné, že je budu barvit. Pomocí oboustranné lepenky a tavné pistole jsem srst připevnila.
A jdeme do finále. Barvení. Vzhledem k tomu, že zvíře musí vydržet tři týdny na táboře, tedy na slunci, větru a dešti, musí být odolné. Volila jsem tedy jako základ bílý latex, protože jsem věděla, že chci použít svůj oblíbený trik s krakelovacím lakem. Tedy efek barevných prasklin. Podklad tedy bílý a na něj nanesete krakelovací lak. Když pak na povrch nanesete různé odstíny hnědé, vzniklnou v ní prasklinky, které jsou bílé. Tenhle efekt mám moc ráda, protože dá všemu takový přirozenější vzhled a plastičnost. Použila jsem to o na oči býka, aby měl bělmu červené žilky a vypadal pořádně divoce. Čím odlišnější barvy na sebe poskládáte, tím výraznější efekt je. Podmínkou tohoto efektu je, že používáte akrylové barvy! Vrchní barvu jsme pak volila hnědý odstín barvy na fasádu.
Na srst jsem použila kombinaci hnědé barvy a barev ve spreji. Celou hlavu jsem nakonec nastříkala bezbarvým lakem. Teď jsem napnutá, jak zvíře pobyt na čerstvém vzduchu a zájem dětí přežilo.
S tělem mi pomohl brácha. Až na táboře si vyhrál s tím, že upravil starou kozu. Krásně jí vytvaroval hřbet, vycpal se pytlem se slámou a přes to se přehodila deka se vzorem zvířecí kůže. Na kůl – krk jsme pak hlavu obřadně napíchli. Takže tohle zvíře je něco mezi volem, býkem a kozou. No, výslednou instalaci posuďte sami. Těším se, že ještě budou nějaké táborové fotky přímo z akce.
