Letní dětský tábor není jen prázdninové dobrodružství, ale specifická doba, kdy děti tráví se svými kamarády 24 hodin denně, musí se (a často prvně v životě) umět postarat sami o sebe. Jak musíme jako pořadatelé pracovat s programem a jak ho můžeme přizpůsobit všem dětem bez rozdílu? Na následujících řádcích se vám pokusím popsat své letité zkušenosti s přípravami a organizací pobytového tábora.
Text vznikl jako závěrečná práce v rámci studia CŽV na PedF UK: Studium v oblasti pedagogických věd – speciální pedagogika (pro absolventy SŠ), vedoucí práce: PaedDr. Jaroslava Zemková, Ph.D.
Již od útlého dětství jsem trávila léto na podnikovém dětském táboře. Můj otec jezdil jako vedoucí na tábor pořádaný Dopravním podnikem Metro. Na tři týdny jsem se tak dostala mezi vrstevníky a do přírody a užívala si spoustu zábavy a pohybu. Podle mého názoru by si tuto letní kratochvíli mělo vyzkoušet každé dítě.
Dnešní společnost se stále více otevírá nejen péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ale především o jejich integraci. Děti s postižením či znevýhodnění kolem sebe neustále narážejí na řadu bariér. Ale i ony by ale měli mít možnost si užít dobrodružství spojená s docházkou do oddílu a trávení času na letních táborech. Není to přínosem jen pro ně, ale naopak ony jsou přínosem pro ostatní děti, které se tak setkají s jinakostí, naučí se toleranci a pomoci druhým.
Ve své práci bych se ráda pokusila přiblížit tuto problematiku ve vztahu k tvorbě celotáborové etapové hry (CETEHu) a jejímu přizpůsobení tak, aby se tábora mohly účastnit i děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
